Sceau d’Eugène Canseliet

Pečeť Eugèna Canselieta1

Blason:

Ve stříbrném štítě moderního francouzského typu je mřížový plot mezi zeleným a červeným sloupem s iónskými hlavicemi. V horní třetině nad plotem a mezi sloupy je černá hvězda. Pod čtvercovými dvojitými sokly sloupů je řecký nápis: ΙΗΤΗΣ.

Výklad:

Tento štít, reprodukovaný v knize Alchimie, Nouvelles études diverses sur les Portraits alchimiques2, je označen jako Sceau d’Eugène Canseliet – Pečeť Eugèna Canselieta. Už toto označení sceau nám naznačuje souvislost se solí – sel tak, jak na ni upozornil Fulcanelli3

Hlavním motivem štítu jsou dva sloupy s iónskými hlavicemi4 symbolizující sloupy Šalomounova chrámu: Jachin a Boaz. Pravý sloup5 nese šrafování pokosem, které představuje zelenou barvu případně Venuši. Levý sloup nese svislé šrafování představující červenou barvu a Mars. Mezi oběma sloupy zastupujícími Marta a Venuši se rozpíná mřížové oplocení, jehož překřížené linie tvoří kosočtverce6. Uvážíme-li mytologický přesah Marta a Venuše, mohl by být mřížovaný plot aluzí na Vulkánovu síť, do níž byl tento záletný pár chycen. 

Na plotu je umístěna řada šesti rovnostranných trojúhelníků – symbolů ohně. Sloupy spolu s plotem tvoří sedmé písmeno řecké alfabety Η – ήτα, představující iniciálu slova Ήλιος7, Slunce (fr. Soleil, lat. Sol). V horní třetině se nachází pěticípá hvězda se svislým a vodorovným šrafováním znázorňujícím černou barvu případně Saturna. Uprostřed hvězdy je malý kroužek. Jedná se o alchymistický symbol soli mudrců8. Černá barva nám pak upřesňuje, že jde o sůl Saturnovu, sal alembroth, salpetr, atd.9

Pod patkami sloupů se nachází řecká písmena ΙΗΤΗΣ. Toto slovo ve starověké řečtině znamenalo "lukostřelce", což byl atribut připisovaný Apollónovi. Slovo ιητης také znamená člověka z řeckého ostrova Ios (Ίος)10, který byl za dávných časů kvůli přítomnosti féničanů nazýván Foiniké (Φοινίκη)11. Slovo Φοινίκη - Fénície se překládá jako "purpurová/nachová země", přičemž v názvu slyšíme i podobnost s fénixem. Mohlo by se tedy jednat o červenou zemi (אדמה - adama), případně o "filosofickou zemi", tj. zemi nesoucí znamení slunce12 (Ήλιος, tj. "božské rzi" - eli-ios), z níž byl stvořen člověk (אדם - adam). ιητης by tedy byl člověk z filosofické země, ze sluneční země, nebo snad přímo z Héliopole... Plutarchos odvozuje název ostrova Ios od slova fialka - ion (Ίον), což je rostlina, která prý byla na ostrově rozšířená. Fulcanelli nás o ní zpravuje, že je to "první květ, jejž mudrc vidí rašit a rozkvétat na jaře Díla..."13

Pod celým štítem je napsána devíza:

Cancel y est
Qu’il y demeure

Autorem této devízy by podle knihy měla být Canselietova dcera Isabelle Canseliet. První řádek se foneticky čte stejně jako jméno Canseliet. Slovo cancel je odvozeno z latinského cancelli s významem mříže, mřížový plot. Celá devíza by tak znamenala: „Je tam mřížoví, aby tam zůstal“, tj. aby tam zůstal duch a nevyprchal.

Celkově tedy vidíme, že symbolika erbu i devízy odkazuje k příbytku (demeure) ducha označeného pečetí (sceau) překřížených linií, tj. k soli solí.

 


Poznámky:

Pečeť jsem překreslil z knihy Alchimie, Nouvelles études diverses sur les Portraits alchimiques.

Canseliet, Eugène. Alchimie, Nouvelles études diverses sur les Portraits alchimiques. Clamecy: Guy Trédaniel Éditeur, 2014, Str. 300, obr. XXXIV.

Fulcanelli. Tajemství katedrál. Praha: Trigon, 1992, str. 174.

Sloup: lat. columna, fr, colonne.

Držím se zažitého popisu erbů, které se blasonují z pohledu štítonoše. Zmíněný „pravý sloup s pokosem“ se tedy na obrázku z pohledu pozorovatele nachází vlevo.

Platónovy pyrogenní nádoby – viz. Fulcanelli. Příbytky filosofů. Praha: Trigon, 1996, díl I., str. 250, 213. Tajemství katedrál, Praha: Trigon, 1992, str. 174.

Viz Fulcanelli. Příbytky filosofů. Praha: Trigon, 1996, díl II., str. 105-108 a dále díl I., str. 180.

Viz Alleau, René. Aspekty tradiční alchymie. Praha: Merkuryáš, 1993, str. 156.

Viz Fulcanelli. Příbytky filosofů. Praha: Trigon, 1996, díl I., str. 158.

10 Řecké slovo ιος - šíp, ale i rez, by pak mohlo souviset s předchozím významem lukostřelce.

11 Na tyto souvislosti mě laskavě upozornil Snop, za což mu děkuji.

12 Viz Fulcanelli. Příbytky filosofů. Praha: Trigon, 1996, díl I., str. 163.

13 Viz Fulcanelli. Příbytky filosofů. Praha: Trigon, 1996, díl I., str. 201.