‹ Zpět Vpřed ›

Tabule 1

 

První tabule sloužící jako frontispice je vskutku zásadní. Na jejím pochopení závisí veškerý úspěch v Díle. Uvnitř kartuše tvořené dvěma propletenými větvemi růží můžeme vidět člověka spícího na skále, na níž roste několik zakrslých kermesových dubů. Pramení z ní čirá voda s metalickými odlesky. Vedle spáče na žebříku – žebříku mudrců – foukají dva andělé do trumpet, aby ho probudili. Nahoře noční obloha příznivá pro klid: hvězdy svítí a měsíc vykresluje svůj roh hojnosti. LA PREMIERE, qui sert de frontispice, est vraiment capitale. De sa compréhension dépend tout le succès de l’Œuvre. On y voit, dans un cartouche formé de deux rosiers entrelacés, un homme endormi sur un roc ou où végètent des kermès rabougris. Une eau limpide s’en épanche avec des reflets métalliques. A côte du dormeur, sur une échelle - l’Escalier des Sages - deux anges sonnent de la trompette pour le réveiller. Au-dessus, un ciel nocturne propice au repos : les étoiles brillent et la lune découpe sa corne d’abondance.
U této úvodní strany by se dala připustit jistá kritika, která by ovšem nemířila na učeného autora, ale na profánního umělce, jenž se v reprodukci figur bezděčně dopustil hrubých protismyslů. Takové upozornění je už samo o sobě velkým milníkem, aniž by bylo nutné to více zdůrazňovat. Hermetické glosy na to žáka, který nebude považovat zkoumání za zbytečné, upozorní. Cette page initiale comporterait une critique non imputable à l’auteur instruit, mais à l’artiste profane qui, dans la reproduction des figures, a commis, sans s’en douter, un lourd contresens. Et c’est déjà un grand point que de le signaler, sans qu’il soit nécessaire d’insister davantage. Les gloses hermétiques en avertiront le disciple qui ne jugera pas inutile de s’informer.
Spící muž je subjektem Díla. Co je tímto subjektem? Někteří říkají, že to je tělo. Jiní tvrdí, že to je voda. Obě strany mají pravdu, protože voda nazývaná „stříbrnou kráskou“ pramení z těla, které mudrci nazývají fontánou milovníků Vědy. Je to tajemná selage1 druidů, látka, která poskytuje sůl (sel pro sůl a age jako agere - produkovat)2. Tajemství magistéria tak spočívá v extrakci síry a v použití merkura, neboť vše je ve všem3. Někteří umělci tvrdí, že pro tento účel je třeba hledat jinde. A my nebudeme zapírat, že rtuť rumělky může být v této práci nápomocná, pokud ovšem víme, jak ji máme připravit. Měla by být ale použita pouze s rozmyslem a vhodně. Pro nás ten, kdo uspěje v otevření skály pomocí Mojžíšovi hole – a to není žádné malé tajemství – nalezl první praktický klíč. Pak na tomto strmém kameni rozkvetou dva květy visící z větví šípkové růže. Jeden bílý, druhý červený. L’Homme endormi est le sujet de l’Œuvre. Quel est ce sujet? Les uns disent que c’est un corps; d’autres affirment que c’est une eau. Les uns et les autres sont dans le vraie, car une eau, dénommée « la belle d’argent », jailli de ce corps que les Sages appellent la Fontaine des Amoureux de Science. C’est le mystérieux selage des Druides, la matière qui donne le sel ( de sel pour sal et agere produire ). Le secret du magistère est d’en dégager encore le soufre et d’en utiliser le mercure, car tout est dans tout. Certains artistes prétendent s’adresser ailleurs pour cet effet, et nous ne nierons pas que l’hydrargyre de cinabre puisse être de quelque secours dans le travail, si on sait dûment le préparer soi-même; mais on ne doit l’employer qu’à bon escient et à propos. Pour nous, celui qui parvient à ouvrir le rocher avec la verge de Moise, et ce n’est pas une mince confidence, a trouvé la première clef opératoire. Alors, sur cette pierre abrupte fleuriront les deux roses qui pendent aux branches de l’églantier, l’une blanche et l’autre rouge.
Můžeme být dotázáni, a nikoli bez důvodu, jaké magické slovo dokáže našeho Epimenida4, jenž se zdá být zcela hluchým ke zvuku trumpet, vytrhnout z Morfeova objetí? Toto slovo5 pocházející od Boha nesou andělé, ohniví poslové. Je to božský dech, který působí neviditelným, ale jistým způsobem. A to není nadsázka. Bez pomoci nebes je lidská námaha zbytečná6. Nemůžeme roubovat stromy ani sít semena v každém období. Vše má svůj čas7. Filosofické Dílo se nenazývá nebeským rolnictvím jen tak pro nic. Jeden z největších autorů své spisy podepisoval jménem Agricola8. Další dva vynikající adepti jsou známi pod jmény Grand Paysan (Velký rolník) a Petit Paysan (Malý rolník). On nous demandera, et non sans raison, quel verbe magique est capable d’arracher aux bras de Morphée notre Epiménide, qui semble vraiment sourd aux clameurs des buccines. Ce Verbe vient de Dieu, porté par les anges, les messagers de feu. C’est un souffle divin qui agit de manière invisible, mais certaine, et ce n’est pas une hyperbole. Sans le concours du ciel, le travail de l’homme est inutile. On ne greffe les arbres ni on ne sème le grain en toutes saisons, chaque chose a son temps. L’Œuvre philosophale est appelé l’Agriculture Céleste, ce n’est pas pour rien; un des plus grands auteurs a signé ses écrits du nom d’Agricola, et deux autres excellents adeptes sont connus sous les noms de Grand Paysan et de Petit Paysan.
Žák proto musí nad první tabulí intenzivně rozjímat a konfrontovat ji s příslovími z běžného jazyka. Může mít dostatečné štěstí, aby zaslechl samotný nebeský hlas9. Ať si ale předem uvědomí, že svůj sluch bude naklánět zbytečně, nebude-li vyživen na Písmu svatém. Le disciple devra donc méditer longuement sur cette première planche, la confronter avec les apologues en langue vulgaire. Puisse-t-il, être assez heureux pour entendre lui-même la voix du ciel; mais qu’il sache, auparavant, qu’il y prêtera l’oreille en vain, s’il n’est nourri lui-même des Saint Lettres.

Poznámky:

Posvátná bylina druidů, která jimi byla obřadně sbírána. Předpokládá se, že šlo o plavuň – lycopodium. Název je odvozený z řeckého λύκος – vlk a πούς – noha.

V této souvislosti je zajímavé i heslo Komenského, které popsal v úvodu svého Orbis pictus (https://sandra-ramosmaldonado.blogspot.cz/2008/04/sal-comenianus-sapere-agere-loqui.html), a které později začlenila do své pečeti česká Evangelická teologická fakulta: SAL: Sapere Agere Loqui (Myslet – jednat – mluvit) (https://web.etf.cuni.cz/ETF-204.html).

Srovnej s: Valentin, Basil. Dvanáct klíčů. Praha: Trigon, 1995, str. 28, 65; Fulcanelli. Příbytky filosofů. Praha: Trigon, 1996, díl I., str. 164; díl II., str. 104-105.

Epimenidés z Knóssu – starořecký spisovatel, básník a věštec řazený mezi sedm antických mudrců. Podle legendy usnul v jedné krétské jeskyni a probudil se až po 57 letech, aniž by zestárnul.

„Slovo“ – fr. verbe, lat. verbum může znamenat také sloveso. Odkazuje tedy i k nějakému ději nebo činu.

Srovnej s: Fulcanelli. Příbytky filosofů. Praha: Trigon, 1996, díl I., str. 176.

Srovnej s: Kaz 3.

Agricola: Georg Bauer (1494-1555) známý pod latinskou formou svého jména Georgius Agricola. Byl to významný německý učenec, jehož dílo De re metallica položilo základy vědeckého hornictví, hutnictví a mineralogie. Mimo jiné působil v Jáchymově. Latinské jméno Agricola, stejně jako německá obdoba Bauer, znamená „rolník“, „farmář“, „zemědělec“ (ager – pole; cola – oráč).

Srovnej s: Cyliani. Odhalený Hermés. Praha: Trigon, 1996, str. 15.

‹ Zpět Vpřed ›