‹ Zpět Vpřed ›

Tabule 3

 

Třetí tabule už není na správném místě. Přivádí nás do Neptunovy říše. Vidíme na ní delfíny, tak drahé Apolonovi, jak skotačí ve vlnách a rybáře na loďce, který napíná své nástroje. Na jiné loďce polehává muž v ledabylé pozici. V druhém kruhu je krajina s beranem na jedné straně a s býkem na druhé, s nimiž se setkáme později, kdy je budeme studovat v příhodnější chvíli. Na spodní část vlevo drží žena košík, který je symbolem mřížované (grillagée) lucerny filosofů. Na pravé straně vhazuje muž svůj vlasec do moře, které se nachází ve třetím kruhu (v tom, který obklopuje zbývající dva). Třetí kruh je oživen letem ptáků nalevo; Dole je mořská panna (sirène) a nahoře Amfitríta1. Na okrajích je Slunce a Luna a nad mořskou scénou se vznáší Jupiter nesený jeho orlem. Cílem celé této kompozice je ukázat, že operatér musí vynaložit všechny své schopnosti a využít všech zdrojů umění, aby chytil mystickou rybu, o níž mluví d’Espagnet2. LA PLANCHE TROIS n’est pas davantage à sa place. Elle nous conduit dans l’empire de Neptune. On voit s’ébattre dans ses ondes le dauphin cher à Apollon, et des pêcheurs sur une barque qui tendent leurs engins. Dans une autre nef, un homme est allongé dans une pose nonchalante. Dans le seconde cercle, un paysage, avec, d’un côté, un bélier; de l’autre, un taureau, que nous retrouverons plus loin et étudierons en un moment plus opportun. Dans le bas, à gauche, une femme tenant un panier qui est le symbole de la lanterne grillagée des philosophes; à droite, un homme jetant sa ligne dans la mer qui se trouve dans le troisième cercle (celui qui renferme les deux autres). Le troisième cercle est animé par un vol d’oiseaux à gauche; une sirène au bas, et Amphitrite dans le haut. En marge, le soleil et la lune, et planant sur cette scène nautique, Jupiter porté par son aigle. Toute cette figuration a pour but de démontrer que l’opérateur doit déployer toutes ses facultés et mettre en œuvre toutes les ressources de l’art pour capturer le poisson mystique, dont parle d’Espagnet.
Autor by nás měl prvně naučit, jak uplést síť nezbytnou k tomuto zázračnému rybolovu. Napravme tedy jeho opomenutí: Síť (guideau)3 musí být ohnivzdorná a musí zůstat neporušená. Tento nástroj uzpůsobený do hlubokých vod má být opatřen lucernou, jejíž záře bude přitahovat kořist dovnitř této sítě. Podle jiných symbolů by měl být použit vlasec (ligne), avšak arkánum vězí v přípravě vaku a toto slovo je příhodné, neboť nejde o nic menšího nežli chytání zlaté rybky (poisson d‘or). L’auteur aurait dû nous enseigner d’abord à tramer le filet nécessaire à cette Pêche miraculeuse. Réparons son oubli: le guideau doit être incombustible et demeurer inaltérable. L’appareil bien disposé dans les eaux profondes, on se munira d’une lanterne dont l’éclat attirera la proie dans les rets. On peut, suivant d’autres symboles, employer la ligne; mais l’arcane est dans la préparation de la bourse, et le mot est de circonstance, car il ne s’agit rien moins que de prendre le poisson d’or.
Protože zde nemůžeme v takto omezeném rozsahu tento proces shrnout na několika řádcích, může být tajemství této operace nalezeno v klasickém díle s názvem Ariadnina nit . Co se způsobu rozsvícení magické lucerny symbolizované košíkem týče, je popsán pouze ve velmi vzácných dílech a to nejasným způsobem. Musíme tedy o tom říci několik slov. On trouvera le secret de cette opération dans un ouvrage classique intitulé le Filet d’Ariadne, car nous ne pouvons résumer le procédé en quelques lignes dans ce cadre restreint. Quant à la manière d’allumer la lanterne magique indiquée par le panier, elle n’est décrite qu’en des ouvrages très rares et de manière confuse. Il nous faut donc en dire quelques mots.
Někteří autoři, a nikoli nevýznamní, tvrdí, že největší operativní dovednost spočívá v zachycení slunečního paprsku a v jeho uvěznění uvnitř láhve (flacon) uzavřené Hermovou pečetí (sceau d’Hermès). Tento hrubý obraz vedl k odvrhnutí operace jakožto něčeho směšného a nemožného. A přece je to do písmene pravda až natolik, že je tento obraz zajedno s fyzickou realitou. Je spíše k nevíře, že jsme na to dosud nebyli upozorněni. Tohoto zázraku dosahuje fotograf tak, že použije světlocitlivou desku, která je připravována různými způsoby. Certains auteurs, et non des moindres, ont prétendu que le plus grand artifice opératoire consiste à capter un rayon de soleil, et à l’emprisonner dans un flacon fermé au sceau d’Hermès. Cette image grossière a fait rejeter l’opération comme une chose ridicule et impossible. Et pourtant, elle est vraie à la lettre, à tel point que l’image fait corps avec la réalité. II est plutôt incroyable qu’on ne s’en soit pas encore avisé. Ce miracle, le photographe l’accomplit en quelque sorte en se servant d’une plaque sensible qu’on prépare de différentes manières.
V Typus Mundi publikovaném v 17-tém století z pověření Tovaryšstva Ježíšova vidíme zařízení znovu popsané Tiphainem de la Rochem5, pomocí nějž může být nebeský oheň ukraden6 a fixován. Tento postup nemůže být více vědecký a upřímně říkáme, že zde odhalujeme, ne-li velké mystérium, tak alespoň jeho aplikaci ve filosofické praxi. Dans le Typus Mundi, édité au XVIIème siècle par les PP. de la Compagnie de Jésus, on voit un appareil, décrit encore par Tiphaine de Laroque, au moyen duquel on peut dérober le feu du Ciel et le fixer. Le procédé est on ne peut plus scientifique, et nous déclarons candidement que nous révélons ici sinon un grand mystère, du moins son application à la pratique philosophale.
Orli, kteří ve velkém kruhu letí doleva, představují sublimace merkura. [Operatér] provádí tři až sedm pro Měsíc a sedm až deset pro Slunce. Jsou naznačeny letem ptáků a jsou nezbytné, protože připravují svatební šat Apollóna a Diany, bez nějž by jejich mystické spojení bylo nemožné. To je důvod, proč Jupiter, bůh vládnoucí orlu, předsedá těmto operacím. Les aigles qui volent à gauche, dans le grand cercle, désignent les sublimations du mercure. II en fait de trois à sept pour la Lune, et de sept à dix pour le Soleil. Elles sont indiquées par le vol d’oiseaux et indispensables, car elles préparent la robe nuptiale d’Apollon et de Diane, sans laquelle leur union mystique serait impossible. C’est pourquoi Jupiter, le Dieu qui gouverne l’aigle, préside à ces opérations.

Poznámky:

Amfitríta byla nejkrásnější z mořských bohyň, do níž se zamiloval Poseidón a vzal si ji za ženu. Porodila mu syna Tritóna.

Viz d‘Espagnet, Joannes. „Arcanum hermeticae philosophiae opus“ §54, in: Trigon, sv. 4., 2002, str. 265. Srovnej také s Philalethovým Introitem, kapitola 2,3; 9,1.

guideau – síť ve tvaru vaku. Viz odkaz: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:FMIB_40186_Types_of_French_Fyke_Nets-_Guideau,_Terminating_in_a_Wicker_Basket.jpeg

Autorství knihy „Ariadnina nit“ (Le Filet d‘Ariadne) je připisováno Heinrichu Von Batsdorfovi. Fulcanelli ale upozorňuje, že autorem díla by mohl být Gaston de Claves. Viz Viz Fulcanelli. Tajemství katedrál. Praha: Trigon, 1992, str. 96.

Tiphaigne de la Roche (1722 - 1774) – francouzský fyzik a učenec, autor mnoha knih, v nichž mísí vědecké poznatky s kabalistickými a alchymistickými prvky. Předpověděl mnoho sociálních a vědeckých vynálezů. Např.: fotografii, syntetické jídlo nebo televizi.

Dujols zde zřejmě naráží na báji o Prométheovi, který ukradl nebeský oheň v holi.

‹ Zpět Vpřed ›