Pojednání o pozemském nebi

od Václava Lavína z Ottenfeldu. Překládal jsem z latinské verze textu uveřejněného v Theatrum Chemicum (svazek IV) s přihlédnutím k francouzskému překladu dostupnému na internetu. Ideální by bylo, kdyby překlad ještě přehlédl a případně opravil nějaký zdatný latinář...
 
 

POJEDNÁNÍ

O POZEMSKÉM NEBI

VÁCLAVA LAVÍNA

z Moravy
(Václav Lavín z Ottenfeldu1)
TRACTATUS
DE


COELO TERRESTRI,

VENCESLAI LAVINII

Moravi.
Je jeden tělesný duch, jehož Příroda stvořila jako prvního, obecný, skrytý, drahocenný životem, uchovávající čisté a dobré a ničící nečisté a špatné. Je koncem i počátkem všeho stvořeného; trojitý v substanci, ze soli, síry a Merkura, neboli čisté vody, který koaguluje, sjednocuje a shromažďuje; zavlažuje všechna tato dolní místa skrze suchou a vlhkou tučnost z horního místa (je však schopen a připraven přijmout formy a tvary). Pouze prostřednictvím umění se příroda stává našim očím viditelnou. Ve svých útrobách skrývá a tají nekonečnou sílu a ctnost; je nasycený a plný schopností a vlastností nebe a země. Je hermafroditický a dává [věcem] růst; se všemi věcmi se indiferentně mísí, neboť v sobě obsahuje všechny zárodky éterického glóbu. Je totiž plný čilého a mocného ohně, proudí dolů z nebes a vtiskává svou sílu na pozemská těla.2 Jeho porézní útroby plné žáru jsou otcem všech věcí. Tyto útroby jsou pak naplněny jiným parnatým3 ohněm a bez přestání přijímají výživu z radikální vlhkosti, která si v tomto ohromném těle přisvojuje tělo minerální vody, přičemž tento oheň svou horkostí působí zažívání. Tato voda schopná koagulace, a která vše plodí, se stává čistou zemí, která pevným sjednocením uzavírá ctnosti nejvyšších nebes. Protože je tato země spojena s nebesy, nazval jsem jí překrásným jménem: POZEMSKÉ NEBE. Unus est spiritus corporeus a Natura primo creatus, communis, occultus, vitae pretiosum: conservans pura & bona, impura & mala destruens. Is est finis & initium omnis creaturae, triplex in substantia, ex sale, sulphure, & Mercurio, sive aqua pura, qui coagulat, unit & congregat, irrigatque haec inferiora loca omnia per siccum unctuosum & humidum, ex loco superiori (Hoc est habile & aptum ad recipiendum quamlibet formam & figuram) Sola ars mediante natura oculis nostris visibilem reddit: in ventre suo celat & occultat infinitam vim & virtutem: refertum est & plenum facultatibus & proprietatibus caeli & terrae. Est Hermaphroditicum, & incrementum dat: cum omnibus rebus indifferenter se miscet, quia in se reclusum habet omnia germina globi aetherei. Plenum enim est igne alacri & potenti, & descendens de coelo influit & imprimit vim suam super corpora terrae, & venter illius porosus plenus ardore est Pater omnium rerum. Tunc venter iste impletur alio igne vaporoso, & continue alimentum recipit de humore radicali, qui in amplo illo corpore corpus assumit aquae mineralis, & id concoctione ignis sui calidi. Haec aqua coagulabilis, generans omnia, fit terra pura, quae se inclusam tenet firma unione virtutum supremorum coelorum. Quia igitur ipsa conjuncta est in ipsa terra cum caelo, hoc nomine pulchro illam voco COELUM TERRESTRE.
Stejně jako na počátku použila první Příroda ke zkrášlení neuspořádané masy separaci, musí Umění usilující o dokonalost napodobit Přírodu. Příroda odstraňuje hmotné výměšky, buď prostřednictvím zemnatého bláta ve vodu, nebo shořením. Umění užívá omývání a digesce ať už vodou nebo ohněm a odděluje nákazu a nečistotu, čímž očišťuje čistou duši ode všech nedostatků. Ten, kdo zná způsob použití vody a ohně, zná pravou cestu, která ho povede k nejvyšším tajemstvím Přírody. Ut primo ad ornamentum massae indigestae Natura prima usa fuit separatione, sic Ars perfectionem diligens, imitari debet Naturam. Natura excrementum substantiale tollit, aut per limum terrestrem in aquam, aut per adustionem: Ars utitur elotione & digestione sive per aquam, sive per ignem & separat infectionem & impuritatem, purificans animam puram ab omni vitio. Qui igitur scit viam utendi aqua & igne, verum iter scit, quod ducit illum ad suprema arcana Naturae.
Voda, toto velké tělo, první stvoření Boží, od počátku naplněna duchem, [obsahující] všechny tvary v zárodku; oživující pohybem, poskytující život všemu a vše utvářející ve světle země a nebe. Tato voda je živitelkou všech věcí, které samy žijí. V zemi je parou4; na nebi je příslušným ohněm. Trojitá v substanci, první matérie, neboť ze tří a ve třech všechna těla vznikají a vzdalují se od Přírody.  Obsahuje balzám, který uchovává pro svého rodiče Slunce a Lunu. Prostřednictvím vzduchu raší na nižších místech a vyhledává [místa] vysoká a vznešená. Země ji živí ve svých horkých útrobách5 a je příčinou veškeré dokonalosti. Magnum illud corpus creatura prima Dei aqua repleta fuit spiritu ab initio, omniformis in semine, & vivificans in motione, omnia animat, & omnia producit in lumen terrae & caeli. Est aqua nutrix omnium eorum, quae in ipsis vivunt: in terra est vapor: in coelis ignis proprie, triplex in substantia & prima materia, quia de tribus & in tribus omnia corpora procedunt & recedunt a Natura: balsamum continet: habens progenitorem Solem & Lunam: per aërem germinat in locis inferioribus, & quaerit alta & suprema: terra nutrit illud in ventre suo calido, & caussa est omnis perfectionis.
Veliký Bůh, který všemu dává život, ustanovil dva léky pro duchy a těla, to jest dva čističe nečistot, díky čemuž korupce vybízí k novému životu. Kovy mají tyto dva [léky] v sobě. Oba jsou příčinou obnovení a podílejí se na nebi a na zemi, aby mohly způsobit sjednocení dalších krajností. A proto oba dva sestupují z nebe na zemi a opět se do nebe vracejí, aby projevily a ukázaly svou moc na zemi. Jako Slunce rozptyluje mraky a osvětluje zemi, tak i duch obdobně připravený ze svých mraků osvěcuje vše temné. U tohoto ducha přichází v úvahu dvojí forma: ve šťávě a v jedu. Dvojitá šťáva uchovává všechna těla. Dvojitý jed stravuje a ničí. Šťáva uchovává hořkou sůl. Magnus ille Deus omnibus vitam dans constituit duo remedia spiritibus & corporibus, scilicet duos purificatores impuritatum, unde corruptio ad novam vitam invitat. Metalla haec duo in se habent: haec duo causa sunt restaurationis & participant de terra & coelo, ut unionem aliis extremitatibus dent. Itaque utraque duo de coelo descenderunt in terram, & iterum in coelum revertuntur, ut potestatem suam ostendant, & demonstrent in terra. Ut Sol nubes dissipat, & terram illuminat, sic spiritus iste ita paratus a nubibus suis omnia obscura illuminat. In spiritu isto consideranda venit duplex forma, in succo & veneno. Succus duplex conservat omnia corpora: venenum duplex consumit & destruit. Succus conservat sale amaro.
Toto6 jsou schopnosti, které jsou uzavřeny v limbu7 a cahosu8, které mají stejný účinek, je-li extrahován ze země. Když však prostřednictvím oddělení dobrého od zlého podstupuje přípravu, pak nad dokonalým a nedokonalým projevuje svou sílu. Přebývám na horách i na rovinách; Byl jsem otcem dříve, nežli [byli] synové; Zrodil jsem svou matku a má matka nebo otec mě nosila ve svém lůně, které mě rodí, aniž bych potřeboval kojnou. Jsem Hermafrodit obojí přirozenosti, nade vším silným vítězím, tím nejmenším jsem přemožen. Pod nebesy se nenachází nic s tak krásnou a dokonalou formou. Hae sunt facultates, quae includuntur in limbo & cahos, quo habet eosdem effectus cum de terra extrahitur: sed cum per separationem boni a malo praeparationem recipit, tunc super perfecta & imperfecta ostendit vim suam: Habito in montibus & in planitie pater antequam filius: genui matrem meam, & mater mea sive pater tulit me in matrice sua, generans me, non opus habens nutrice, Hermaphroditus sum utriusque naturae, super omnes fortes victor, a minimo victus, & nihil sub coelo invenitur tam pulchrum & tam perfectae figurae.
Je zrozen obdivuhodný pták, jenž ze svých kostí, které jsou mými kostmi, staví své hnízdo9, kde lítá bez křídel, a zatímco umírá, povstává k životu. Umění překračuje zákony Přírody konečnou přeměnou v Krále, jenž ctností nekonečně předčí ostatních šest. Nascitur mirabilis avis, quae de suis ossibus, quae mea ossa sunt, furnulum sibi constituit, ubi sine alis volans moriens vivificatur, & Ars Naturae leges superans in fine transmutatur in Regem, qui sex alios in virtute infinita excedit.

 


Poznámky:

Václav Lavín z Ottenfeldu (c. 1547 – 1602)

Srovnej s Mutus Liber, tabule 4, 9 a 12.

Vaporoso – od latinského vapor – pára, výpar ale i horko (viz Lucretius, De Rerum Natura 1.663 a 2.150). Spojení siderum vapor (hvězdné teplo) užívá Horatius (in Epodon III, 15, kde popisuje horkost česneku) a znamená to „letní vedro“ nebo „vedro za tzv. psích dní“, kdy siderum zde představuje tzv. psí hvězdu (Sirius), která je v ascendentu v červenci a srpnu. Srovnej také s Pontanem: non vaporat nisi nimium excitetur a Didierem.

Viz předchozí poznámka.

Srovnej se Smaragdovou deskou: „Země je tomu živitelkou a receptakulem“.

Odtud až na konec se pravděpodobně jedná o oněch patnáct řádků obsahujících tajemství Díla, jak o nich mluví Fulcanelli (in Fulcanelli. Příbytky filosofů. Praha: Trigon, 1996, díl I., str. 269).

Limbus – doslova „okraj“, „lem“. V katolické terminologii je to označení předpeklí, kde přebývají duše nepokřtěných dětí a dobrých lidí, kteří neměli možnost křtu. Viz také Dantův první kruh pekla (Peklo, 4. zpěv).

Text in Theatrum Chemicum je ručně opravený na in limbo & chaos - „na okraji a v chaosu“.

Fornulum – význam tohoto slova se mi nepodařilo dohledat. Překládám jako „hnízdo“ na základě francouzského překladu. Nejbližší latinská slova, která, jelikož je zde zjevně řeč o fénixovi, také nejsou mimo kontext, se mi jeví: furnus, fornax, fornacula s významem pec, pícka, výheň.