‹ Zpět Vpřed ›

Kapitola 4.
O magnetu mudrců

CAPUT IV.
De Magnete Sophorum.

1.
Tak jako je ocel přitahována k magnetu a magnet se samovolně otáčí za ocelí, tak i magnet mudrců přitahuje jejich ocel. Jestliže jsem řekl, že ocel je minerou zlata, tak náš magnet je pravou minerou naší oceli.
I.
Quemadmodum Chalybs ad Magnetem trahitur, Magnesque sponte se ad Chalybem convertit, sic & Magnes Sophorum trahit illorum Chalybem. Quare sicut Chalybem docui esse auri Mineram, pariter & Magnes noster est Chalybis nostri vera minera.
2.
Věz tedy, že náš magnet má skryté centrum oplývající solí. Tato sůl je menstruem ve sféře Luny, které umí kalcinovat zlato. Toto centrum se toužebně otáčí k pólu1, kde je postupně exaltována ctnost oceli. V tomto pólu je srdce merkura, které je pravým ohněm, v němž se nachází odpočinek jeho Pána. Plavbou přes toto obrovské moře lze dosáhnout obou Indií, řídíce kurz pohledem na severní hvězdu, kterou ti ukáže náš magnet2.
II.
Notifico porro, Magnetem nostrum habere centrum occultum, sale abundans, qui sal est menstruum in sphaera lunae, qui novit calcinare Aurum. Centrum hoc se convertit appetitu archetico ad Polum, in quo virtus Chalybis est in gradus exaltata. In Polo est cor mercurii, qui verus est ignis, in quo requies est Domini sui, navigans per mare hoc magnum, ut ad utramque pertingat Indiam, cursum dirigat per aspectum slellae septentrionalis, quod faciet tibi apparere Magnes noster.
3.
Mudrc se zaraduje, avšak blázen si toho vážit nebude, ani z toho nezmoudří, a to i kdyby hleděl na centrální pól obrácený vně označený pozoruhodným znamením Všemohoucího. Jsou totiž tak tvrdošíjní, že i když vidí znamení a zázraky, neodloží svá sofismata, ani nevstoupí na správnou cestu.
III.
Sapiens gaudebit, stultus tamen haec parvi pendet, nec sapientiam discet, etiam licet Polum centralem extraversum conspexerit notatum signo Omnipotentis notabili. Tam durae sunt cervicis, quod etsi signa viderint & miracula, non tamen sophismata sua deponant, nec semitam rectam ingrediantur.

Poznámky:

Německý překlad/Lange: "...toto centrum se ve své magnetické touze obrací k vedoucí hvězdě (pólu)." Viz Canseliet, Alchymie, str. 125.

Německý překlad/Lange: "V tomto pólu je srdce merkura, jenž je pravým ohněm, ve kterém odpočívá jeho Pán, když (on, merkur) plujíce přes toto obrovské moře dosahuje obou Indií, řídíce svůj kurz podle postavení (aspektu) severní hvězdy, kterou ti ukáže náš magnet."

 

‹ Zpět Vpřed ›