‹ Zpět Vpřed ›

Kapitola 5.
Chaos mudrců

CAPUT V.
Chaos Sophorum.

1.
Věz synu filosofů, že všichni mudrci se jednohlasně shodují, že se toto Dílo podobá stvoření světa. "Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi. Země byla pustá a prázdná a temnota byla nad propastí a duch Boží se vznášel nad tváří vod. I řekl Bůh: Budiž světlo a bylo světlo" (Gn 1,1-3).
I.
Filius Philosophorum audiat Sophos unanimiter concludentes, opus hoc esse creationi universi adsimilandum. In initio igitur creavit DEUS coelum & terram, & erat terra inanis & vacua, & tenebrae erant super faciem abyssi, & ferebatur Dei spiritus super aquarum faciem, & dixit Deus, esto lux, & lux erat.
2.
Tato slova synům Umění postačí. Vždyť je třeba, aby nebe bylo spojeno se zemí na stolici/trůně přátelství a lásky. Tak bude čestně vládnout po celý svůj život. Země je těžké tělo, matka minerálů, neboť je skrytě uchovává ve svém nitru, třebaže stromy a zvířata přivádí na světlo. V nebesích krouží velká světla spolu s hvězdami a sesílají své síly prostřednictvím vzduchu dolním [věcem]. Avšak na počátku bylo vše spolu smíseno, tvoříce chaos.
II.
Verba haec artis filio sat erunt. Etenim coelum cum terra oportet conjungi super thronum amicitiae ac amoris. Sic in honore per universam vitam regnabit. Terra est corpus grave, mineralium matrix, quod in se illa occulte servet, licet arbores & animalia in lucem proferat. Coelum est, in quo luminaria magna cum astris circumvolvuntur, suasque vires trans aëra ad inferiora dimittit; at in principio confusa simul omnia fecere Chaos.
3.
Hle, vyjevil jsem věrnou či svatou pravdu, neboť náš chaos je jakoby minerální zemí, vzhledem k jeho koagulaci, nicméně je volatilním vzduchem, v němž je nebe filosofů ve svém centru, kteréžto centrum je vskutku hvězdné1, osvětlující zemi až k jejímu povrchu svou září. Kdo je mágem, mužem velmi prozíravým, odvodí z toho, že se narodil nový král, mocný nade vše, vykupitel svých bratrů z prvotní poskvrny, jenž musí zemřít a být vyzvednut do výše, a který může poskytnout2 své tělo i krev pro život světa.
III.
Ecce sincere, vel sancte veritatem propalavi: Chaos etenim nostrum est quasi mineralis terra, coagulationis suae respectu, & tamen aër volatilis, intra quod est coelum Philosophorum in centro suo, quod centrum est revera astrale, irradians terram ad usque superficiem suo jubare. Et quis Magus vir tam prudens, qui ex hisce colligat novum Regem natum cunctis praepollentem, fratrum fuorum à labe originali redemptorem, quem oportet mori, & in altum tolli, ut carnem suam & sanguinem in mundi vitam det?
4.
Dobrý Bože, jak zázračná jsou Tvá díla! Co je Tebou vykonáno, jeví se naším očím jako zázrak. "Velebím, tě Otče, Pane nebes i země, že jsi ty věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je maličkým" (Mt 11,25; L 10,21)3.
IV.
Bone Deus, quam mirifica sunt haec tua opera! à te hoc factum est, & miraculum apparet in oculis nostris. Gratias ago tibi, Pater Domini Coeli & terrae, quod absconderis haec à sapientibus & prudentibus, & reveIaris ea parvulis.

Poznámky:

Německý překlad/Lange: "...kteréžto centrum je vskutku nebeské".

Německý překlad/Lange: "...aby mohl poskytnout".

Viz Canseliet, Alchymie, str. 94.

 

‹ Zpět Vpřed ›