‹ Zpět Vpřed ›

Kapitola 6.
Vzduch mudrců

CAPUT VI.
Aër Sophorum.

1.
Vzduch je ve svatých [knihách] nazýván rozprostřením nebo klenbou1. Vzduch se také nazývá naším chaosem a to nikoli pro nevýznamné tajemství, neboť tak jako nebeský vzduch odděluje [horní a dolní] vody2, je tomu tak i s naším vzduchem. Naše dílo je proto věrným systémem3 většího světa, neboť tak, jako jsou vody pod klenbou vidět a jeví se nám, kteří žijeme na zemi, kdežto horní vody našim zrakům unikají, neboť jsou od nás vzdáleny, tak je tomu i v našem mikrokosmu, kde jsou minerální vody mimo centrum viditelné, a ty, které jsou uzavřeny uvnitř, našim zrakům unikají, přestože jsou skutečné.
I.
Expansum sive Firmamentum, AER in Sacris vocatur. Aër item Chaos nostrum nominatur, idque non citra secretum insigne, quoniam sitcut aër Firmamentalis est aquarum separator, pariter & aër noster.
Est ergo opus nostrum revera systma majoris mundi. Quoniam ut aquae subtus Firmamentum videntur & apparent nobis, qui supra terram vivimus; at superiores aquae visum nostrum fugiunt, quia tam latè à nobis distant; pariter & in Microcosmo nostro aquae sunt minerales extracentrales, quae apparent, at quae intus clauduntur, visum nostrum fugiunt, & tamen revera extant.
2.
O nich autor Novum Lumen praví: "Které jsou, ale neobjeví se, dokud se umělci nezlíbí."4 Tak, jako vzduch rozděluje mezi vodami, tak i náš vzduch nedovoluje vstoupit žádným vodám mimo centrum k vodám, které jsou v centru. Vskutku, pokud by k sobě vstoupily a smísily by se, pak by se ihned spojily v nerozlučitelnou jednotu.
II.
Hae sunt de quibus Autor Novi Luminis: quae sunt, at non apparent, donec artifici placeat, Quemadmodum ergo aër distinguit inter aquas, sic & aër noster omnem aquarum extracentralium ad aquas, quae in centro sunt, ingressum prohibet. Etenim si ingrederentur & miscerentur, tum statim unione indissolubili coalescerent.
3.
Řeknu ti tedy, že vnější, vaporózní a spalující síra pevně lne k našemu Chaosu, jehož tyranii není schopna snášet a to, co je čisté, vylétá z ohně v podobě suchého prášku5. Pokud víš, jak napojit tuto suchou zemi vodou jí vlastního druhu, uvolníš póry země a tento vnější zloděj spolu s ničemnými dělníky bude vyvržen ven a voda bude očištěna přidáním pravé síry od nečistého malomocenství a od přebytečné hydropické vlhkosti. Tak budeš mít ve vlastnictví fontánu hraběte z Trevisu, jejíž vody jsou připisovány panenské Dianě.
III.
Dicam itaque sulphur externum, vaporosum, comburens adhaerere pertinaciter Chao nostro, cujus tyrannidi non valens resistere, avolat purum ab igne, sub specie pulveris sicci. Tu si aridam hanc terram aquâ sui generis rigare sciveris, poros terrae laxabis, & externus hic fur cum operatoribus nequitiae foras projicietur, purgabitur aqua per additamentum sulphuris veri à sorde leprosa, & ab humore hydropico superfluo, habebisque in possessione Comitis à Trevis fontinam, cujus aquae sunt propriae Dianae Virgini dicatae.
4.
Tento zloděj je ničemný, ozbrojený arsenikální zhoubou, jehož se okřídlený mladík děsí a prchá [před ním]. A přestože je centrální voda jeho manželkou, [mladík] se neodváží vyznat svou horoucí lásku kvůli léčkám zloděje, jehož lsti jsou takřka nevyhnutelné. Nechť je ti přízniva Diana, která ví, jak zkrotit divou zvěř, a jejíž dvě holubice6 (které byly objeveny v lese venušiny nymfy, jak létají bez křídel)7 budou mírnit svým peřím špatnost vzduchu. Poté mladík snadněji vstoupí skrze póry, ihned otřese horními polárními vodami, a třebaže bez zarážejícího zápachu8, vystoupí temné mračno9. Přiveď horní vlny10 až Luna zcela zbělá. Tak se temnota, která byla nad propastí, rozptýlí skrze ducha ve vodách.
IV.
Hic fur est nequam arsenicali malignitate armatus, quem juvenis alatus horret ac fugit. Et licet aqua centralis fit hujus sponsa, tamen amorem suum erga illam ardentissimum non audet exerere, ob latronis insidias, cujus technae sunt fere inevitabiles. Esto hic tibi Diana propitia, quae feras domare novit, cujus Binae Columbae (quae sine alis volitantes repertae sunt in nemoribus Nymphae Veneris) pennis suis aëris malignitatem temperabunt; quod per poros facile ingreditur adolescens, concutit statim aquas polares desuper, sed non foetoribus stupefatas, nubemque tetricam suscitat, tu undas fuper-induces ad lunae usque candorem, atque ita tenebrae, quae supra abyssi faciem erant, per spiritum se in aquis moventem discutientur.
5.
Takto se z Božího příkazu objeví světlo. Odděl světlo od temnot sedmkrát a tehdy bude tvé mudrcké stvoření merkura úplné a nastane ti sedmý den, šabat odpočinutí. Od tohoto času až po otočení jednoho roku můžeš očekávat zrození syna nadpřirozeného Slunce, který přijde na svět na sklonku věků, aby osvobodil všechny své bratry od poskvrny.
V.
Sic jubente Deo lux apparebit. Lucem à tenebris separa septimâ vice, eritque creatio haec Sophica Mercurii completa, eritque septimus tibi dies
Sabbatum quietis, à quo tempore ad anni usque revolutionem possis expectare generationem supernaturalis Solis filii, qui circa finem saeculorum in mundum veniet, ut à labe cunctâ suos fratres liberet.

Poznámky:

1  Klenba – firmamentum, což doslova znamená „věc, něco držící; podpěra; opěra“.

2  Viz Gn 1,6: „I řekl Bůh: Buď klenba uprostřed vod a odděluj vody od vod!“.

3  Viz kap. 3, 2.

4  Viz Dvanáct traktátů o kamenu filosofů, epilog (Knižnice Logosu, sv. 6, Praha 2004, str. 79): „Máš totiž vzít to, co je, avšak nevidí se, dokud se Mistru toho nezlíbí.“ Latinsky in Novum Lumen Chymicum, Ženeva 1639, str. 68: „Id enim accipere debes quod est, sed non videtur donec artifici placeat“.

5  Německý překlad/Lange: „Řeknu ti tedy, že vnější, vaporózní a spalující síra pevně lne k našemu chaosu. Čisté není schopno snášet její tyranii a vylétá z ohně v podobě suchého prášku.“

6  Srovnej se párkem holubů in Aeneis, kniha VI., 190-211.

7  Věta v závorce se nachází pouze v latinském textu Histoire de la philosophie hermetique.

8  Srovnej se "zápachem, který nelze cítit" - viz Tajemství Katedrál, Praha 1992, str. 95-96.

9  Verze Introitu z knihy Philaletha Illustratus, Sive Introitus Apertus Ad Occlusum Regis Palatium... (Frankfurt nad Mohanem 1706, str. 16) uvádí jinou verzi latinského textu: „...concutit statim peroledos, nubemque tetricam suscitat,...“, což by se překládalo shodně s Jiřím Ryšánkem: „...ihned otřese jejími základy a vystoupí temné mračno...“. Sice se mi nepodařilo ve slovnících vyhledat význam slova peroledos, nicméně v knize Acta phyisico-medica Academiae Caesareae Leopoldino-Carolinae..., sv. 10, Norimberk 1754, str. 277 se píše: „Poté mladík snadněji vstoupí skrze póry a ihned otřese jejími základy. Elementární pozemský vzduch vlastní ne méně než země základy (fundos), které Adepti nazývají peroledos“. Podle tohoto textu by tedy peroledos skutečně mělo význam základu. Německy překlad však tuto větu podle ML.pma překládá následovně: ...Poté mladík snadněji vstoupí skrze póry, ihned pohne otvorem (dosl. oknem) nebes a probudí ohavné mračno. Přiveď nad něj vody, až k běli Měsíce...

10  Slovo "vlny" - undas by se dalo přeložit i jako vody, ale zdá se, že v této kapitole Philaletha rozlišuje mezi aqua a unda, proto překládám jako vody. Srovnej s Příbytky filosofů I, str. 39 – 40.

 

‹ Zpět Vpřed ›