‹ Zpět Vpřed ›

10. Šealtiel: Co když tajemství Tóry, maase berešit a maase merkava nejsou podle jednoho ani druhého? Totiž ani podle Rambama, který se domníval, že poznání našich proroků a učenců Tóry je shodné s poznáním Aristotela, ani podle poznání kabalistů, nýbrž že vše bylo zapomenuto a zaniklo v průběhu vyhnanství.

11. Jehojada: I toto je prázdná námitka. Vždyť díky tradici máme od kabalistů v rukách knihu Jecira, knihu Bahir, Pirkej hejchalot, knihu Zohar, což jsou díla tanaitů, která pojednávají o tajemstvích Tóry. Dokonce i tábor filosofů našeho lidu potvrzuje, že to jsou díla tanaitů. Jako například v textu Kuzari, pojednání čtvrté, odstavec 25, se uvádí úryvky z knihy Jecira, které jsou připisovány našemu praotci Avrahamovi, mír s ním.1 V pojednání třetím, odstavec 65, zmiňuje velekněze rabiho Jišmaele ben Elišu a říká o něm, že je autorem: „knihy Hejchalot, [pasáží] Hakarat panim a Maase merkava, neboť znal jejich mystéria tak dobře, že byl hoden úrovně blízké proroctví.“ Až potud jeho slova.2 Také rabi Chasdaj [Kreskas] (1340-1410) zmiňuje ve své knize Or ha-šem knihu Jecira a i on ji přisuzuje našemu praotci Avrahamovi, mír s ním. Rabi Avraham ibn Ezra (1092-1167) zmiňuje knihu Hejchalot v oddílu Ki tisa a na jiných místech. Rabi Moše Narboni (1300-1362?) citovaný rabim Šem Tovem v jeho komentáři k Průvodci (díl 1., kapitola 62) zmiňuje knihu Bahir našich rabínů blahé paměti. Autor knihy Derech emuna (mišna 20, šaar 3), poté, co předložil mnoho argumentů, aby prokázal, že naši moudří byli zběhlí ve všech [odvětvích] moudrosti, napsal: „A v pravdivé Božské moudrosti sepsali velká díla a knihy, jako například knihu Hejchalot, knihy Šiur koma a knihu Bahir, v nichž se nachází Božská moudrost, jíž není možno vyvážit zlatem, a kterou není možné pochopit samotným rozumem.“ Potud jeho slova. Také rabi Josef Albo (1380–1444) v knize Ha-Ikarim (mišna 2, kapitola 9), zmiňuje knihu Zohar a varuje: „Nečtěte ji, ani jiné knihy kabalistů, pokud nepochází z úst mudrce, který je kabalistou. To proto, že tato moudrost se nazývá kabala (přijetí) a je [vyučována] způsobem, který [je naznačen] v jejím jménu.“ Potud jeho slova.

Navíc zjišťujeme, že za času gaonů3 tajemství Tóry nebyla zapomenuta, ani nezanikla. Vždyť Ramban v oddílu Berešit o verši „Toto je kniha pokolení Adamova“ (1M 5,1) napsal: „Rabi Šerira Gaon (906-1006) napsal, že mudrci předávali z jednoho [člověka] na jeho přítele hakarat panim (čtení z obličeje) a sidrej širtutin (systém čar na dlani), kdy část z nich je obsažena v uspořádání verše ‚Toto je kniha pokolení‘ (1M 5,1) a část z nich v uspořádání následujícího verše ‚Muže a ženu stvořil je‘ (1M 5,2). Tajemství Tóry a mystéria jsou předávána pouze těm, kteří vykazují znamení, že jsou toho hodni.“ Je tedy zřejmé, že za dnů Rava Šerira Gaona byla tajemství Tóry a mystéria známá. Rovněž rabi Haj Gaon (939-1038) napsal rabimu Paltuj Gaonovi odpovědi ohledně tajemství Tóry a rav Chamaj Gaon je autorem knihy Ijun a knihy Jichud. Úryvky z nich nalezneme v knize Emunot od rabiho Šem Tova a v knize Pardes Rimonim od rabiho Moše Kordovera (1522-1570). Podobně tam můžeš najít výroky mnoha gaonů, kteří psali o tajemstvích kabaly.

Dále po období gaonů nacházíme mnoho knih od významných rabínů, jejichž jména v Jisraeli vyčnívají, kteří dosvědčují, že skrze tradici vlastnili tajemství Tóry. Například Raavad4, který v úvodu ke svému výkladu ke knize Jecira napsal: „Avšak tato slova a jejich tajemství jsem ti už naznačil z úst k ústům. Proto jsem si usmyslel, abych ti pomohl osvětlit tvé oči alespoň trochou z toho, co jsem přijal ohledně tajemství této svaté knihy.“ Až potud jeho slova. Také Ramban5 ve svých knihách sám dosvědčuje, že od svých učitelů přijal tajemství Tóry. Nahlédni do úvodu k jeho komentáři k Tóře. Rovněž Rašba6 obdržel skrze tradici tajemství Tóry, jak napsal ve své odpovědi číslo 423 ohledně výkladu verše „Neboť v šesti dnech učinil Hospodin...“ (2M 20,11). Zde jsou jeho slova: „Podle té trochy, co zaznamenaly mé uši od mistrů moudrosti, nachází se vskutku v [tomto verši] velmi hluboké tajemství, jež si ve své mysli neumíš ani představit. Tyto dny jsou zmíněny na několika málo místech Tóry a v přikázáních, přičemž sedmý den je jedním z nich. Na něj odkazuje [verš]: ‚Pamatuj na den šabatu’ (2M 20,8). Slova Tóry jsou jako kladivo tříštící skálu dělící se na mnoho zjevných i skrytých témat vyřčených nebo jen naznačených. Šťastný ten, komu Bůh umožnil stanout v jejich posvěcených tajnostech, které zahrnují  Boží horu a Svatyni... a tím, co jsi řekl o ustanovení modlitby [Amida], kde se praví: ‚Bůh Avrahamův, Bůh Jicchakův a Bůh Jaakovův‘ a ne ‚Bůh nebes a Bůh země‘. A také tím, že k tomu byla přidána [slova] ‚velký, silný a hrozný‘. Popravdě se v modlitbě [Amida] a koncentraci (kavana) na ní nachází velký princip pro toho, jemuž Svatý, budiž požehnán, dopřál dosáhnout principu opravdové koncentrace (kavana)... Tajemství [slov] ‚velký, silný a hrozný‘ je skutečně velmi hrozné. Kdo ho zná? O to více, kdo ho přivede na svůj jazyk? Ba co víc, kdo ho zapíše do knihy?“ Až potud mluvil Rašba. Viz také jeho [odpověď] číslo 94. Tak je tomu i v kabalistických knihách rabiho Eleazara z Garmizy, rabiho Jehudy he-Chasida, Rokeacha, v knize Berit menucha, v knize Ha-kane, v knize Ha-pelia, v knize Ha-temuna a v mnoha jiných svazcích od mnoha svatých mudrců. Vypočítat je by bylo pro člověka příliš vyčerpávající. Všichni souhlasí a dosvědčují, že tato tajemství přijali od svých učitelů a to takovým způsobem, že nebylo přerušeno nic z toho, co nám bylo předáno z vědění našich proroků a tajemství Tóry.


Poznámky:

Česky in (Ha-Levi 248)

Česky in (Ha-Levi 215)

Gaon (pl. geonim) – doslova vznešený, majestátný. Učenci, představení dvou babylonských akademií v Sůře a Pumbeditě, působící v období let 589 – 1038.

Raavad – zkratka jména rabejnu Avraham ben David (1125-1198). Velký halachista, komentátor Talmudu a kabalista.

Ramban – zkratka jména rabejnu Moše ben Nachman (1194-1270). Význačný židovský filosof, lékař a kabalista. Autor klasického komentáře k Tóře.

Rašba – zkratka jména rabejnu Šelomo ben Aderet (1235-1310). Význačný halachista a znalec Talmudu.

 

‹ Zpět Vpřed ›