6. [pokračování Šealtiela]: Především se tě chci zeptat, na základě čeho se domníváte, že v Tóře existují tajemství a skryté [výklady]. Vždyť je přece v našem národu dobře známo, že Tóru spolu s jejím pravdivým výkladem obdržel Moše na Sinaji a předal ji Jehošuovi. Jehošua ji pak předal starším, a tak dále až k prvním moudrým Jisraele, kteří tento přijatý výklad zapsali do babylonského a jeruzalémského Talmudu, do Sifry, Sifrej, Tosefty a Mechilty1. Těmto nasloucháme a spoléháme se na jejich slova. Kdo jim nevěří, nepatří do svatého lidu [Jisraele]. Je-li tedy v Tóře [přítomen] skrytý [smysl] a tajemství, jak tvrdí kabalisté, kde je o tom v Gemaře2 psáno?

7. Jehojada: [Naši moudří, blahé paměti,] v traktátu Pesachim 119a řekli: „Co znamená [na konci verše Iz 23,18] ‚ve-li-mechase atik3 (‚a aby byli trvale pokryti‘)? To je ten, co skrývá (mechase) věci, které ukryl Starý dnů (Atik jomin)4. Které to jsou? Tajemství Tóry (sitrej Tóra).“ V traktátu Chagiga 13a [se píše]: „Tajemství Tóry (sitrej Tóra) mohou být předána pouze tomu, kdo má těchto pět vlastností: ‚Velitel nad padesáti...‘ (Iz 3,3)“5. Je tedy zjevné, že existují tajemství Tóry, která naši rabíni, blahé paměti, znali prostřednictvím tradice. To je maase berešit, maase merkava a Sefer jecira, jak k tomuto [místu Talmudu] vysvětlil Raši, blahé paměti. O nich učili [rabíni, blahé paměti, v Mišně] ve druhé kapitole [traktátu] Chagiga: „[Téma] sexuálních záležitostí nemá být vykládáno před třemi lidmi, maase berešit před dvěma a maase merkava ani před jedním, ledaže by byl moudrý a chápal by sám od sebe.“ V Tosafot6 se k tomu jménem rabenu Tama7 píše: „Maase berešit [pojednává] o jménu o 42 písmenech odvozených z prvních dvou veršů první knihy Mošeho“ – potud jeho slova. Způsob odvození jména o 42 písmenech z Písma, jeho význam a hodnotu vlastní kabalisté prostřednictvím tradice. Ramban ve svém výkladu k Tóře napsal: „Maase berešit je hlubokým tajemstvím, které nelze pochopit z textu, ani ho není možné jasně poznat jinak, nežli prostřednictvím tradice [předané] našemu učiteli Mošemu, mír s ním, z úst [samotného] Boha. Ti, co [toto tajemství] znají, jsou povinni ho skrývat“ – potud citát (Rambanův komentář k 1M 1,1). Ritva8, jehož slova jsou uvedena v [knize] Ejn Jisrael k traktátu Suka, kap. 2, píše: „‚Velká věc – to je maase merkava9. Výklad: Svatý nebeský vůz (merkava), který ani proroci nikdy nespatřili. Jeho tajemství je známo znalcům pravdy10.“ Viz také výklad Rašby11 k tomuto místu.

Z toho všeho vyplývá, že maase berešit a maase merkava představují mystéria Tóry a Božskou moudrost, která byla přijata naším učitelem Mošem, mír s ním, od Boha. To platí i o tom, co je psáno v Sefer jecira, kterou vlastníme v tištěné [podobě]. Už jsi poznal, jak velkou odbornost vykazují rabíni Talmudu, na jejichž výklady spoléhá celý Jisrael. V Midraši raba od našich rabínů, blahé paměti, nalézáme k oddílu Chukat: „Rabi Josi bar Chanina řekl: Svatý, budiž požehnán, Mošemu řekl: Tobě odhalím smysl [přikázání o červené] krávě12. Ostatním to však bude nařízením (chuka)13.“ Potud citace. Protože pouze červená kráva má být pro ostatní nařízením (chuka), vyplývá z toho, že smysl zbylých přikázání (micvot) náš učitel Moše, mír s ním, ostatním zjevil. Hle, vše, o čem se zde mluvilo, se týká moudrosti kabaly, neboť ona je výkladem tajemství Tóry, smyslu přikázání (micvot) a je také mystériemi maase berešit a maase merkava, která se do našich rukou dostala od našich rabínů skrze tradici sahající až k dávným moudrým Jisraele, učencům Talmudu.

Poznámky:

1 Mechilta, Sifra a Sifrej jsou halachické midraše ke knihám Exodus (Mechilta), Leviticus (Sifra) a Numeri a Deuteronomium (Sifrej). Tosefta je „dodatkem“ k Mišně, což je ústní tradice sepsaná kolem roku 200 o. l. rabi Jehudou ha-Nasim.

2 Gemara: rabínské komentáře a diskuse k Mišně. Gemara spolu s Mišnou tvoří Talmud.

3 Celý verš Iz 23,18 v ekumenickém překladu zní: „Ale jeho obchodní zisk a jeho nevěstčí mzda se stanou svatým majetkem Hospodinovým. Nebudou uloženy ani uschovány; jeho obchodní zisk bude patřit těm, kteří přebývají před tváří Hospodinovou, aby se dosyta najedli a dobře oblékli.“ V Talmudu, Pesachim 119a rabíni diskutují nad významem posledních slov „a dobře oblékli“ (ve-li-mechase atik), což by se doslova dalo přeložit jako „a aby byli trvale pokryti/oděni“.

4 Viz Da 7,13.

5 Viz Úvod, #1-6, pozn. 8

6 Středověké komentáře k Talmudu ve formě glos, jejichž autory jsou tzv. tosafisté, což byli rabíni z Německa a Francie (v období od 12. do 15. století). Spolu s Rašiho komentářem jsou Tosafot tištěny ve standardních vydáních Talmudu.

7 Rabi Jaakov ben Meir (1100 – 1171). Vnuk Rašiho. Jeden z nejvýznačnějších tosafistů.

8 Rabi Jom Tov ben Avraham Asevili (1250 – 1330), význačný španělský středověký učenec, halachista a talmudista proslulý svým komentářem k Talmudu. Byl žákem Rašby (1235 – 1310) a rabi Aharona ha-Leviho (1235 – 1303) zvaného Ra‘a.

9 Suka 28a

10 Baalej ha-emet – autor má pravděpodobně na mysli kabalisty.

11 Rabi Šelomo ben Aderet (1235 – 1310) byl význačným španělským středověkým učencem, halachistou a talmudistou. Jeho náboženská autorita daleko překračovala hranice tehdejšího Španělska. Známé jsou jeho responsa, v nichž odpovídá na halachické dotazy nebývalého rozsahu. Byl žákem Rambana (1194 – 1270) a rabenu Jony z Gerony (1210 – 1263). Mezi jeho význačné žáky patřili Ritva (1250 – 1330) a rabi Bachja ben Ašer (1255 – 1340).

12 Červená kráva (פרה אדמה) – viz 4M 19.

13 Tóra rozlišuje dva základní druhy přikázání: 1. mišpatim, tj. soudy: přikázání, která jsou logicky odůvodnitelná (nazývají se také logická přikázání). 2. chukim, tj. nařízení: přikázání, která nedokážeme rozumem vysvětlit. Např. zákaz nošení oděvů ze smíšených materiálů (vlny a lnu), tzv. šaatnez (3M 19,19; 5M 22,11) nebo právě nařízení o červené krávě.