8. Šealtiel: Pěkně řečeno. Jednoznačně jsi dokázal, že Tóra obsahuje tajemství a mystéria, která byla známá našim rabínům, blahé paměti, kteří je nazývali maase berešit a maase merkava1.  Proto ale ještě není nutné věřit, že poznání kabalistů odpovídá těmto tajemstvím a mystériím Tóry. Navíc Rambam, blahé paměti, jenž byl velkým mudrcem a znalcem celého Talmudu, nám v prvních čtyřech kapitolách své [knihy] Jad ha-chazaka2  vysvětluje, čím maase berešit a maase merkava je.

9. Jehojada: Pokud by Rambam, blahé paměti, řekl, že svůj výklad obdržel od svých učitelů, byli bychom na pochybách, ke komu se z těchto svatých [mužů] přiklonit. Jestli k Rambamově tradici nebo k tradici kabalistů, která je ve shodě s Rašiho výkladem, s Tosafot a s ostatními zmíněnými výklady. Rambamův výklad ale nepochází z tradice, nýbrž z jeho vlastních úvah, jak sám přiznává v úvodu ke třetímu dílu své [knihy] More nevuchim3.  Říká, že to, co vysvětluje ohledně maase merkava, maase berešit a tajemství Tóry, nepřijal od učitele, ani ohledně toho neobdržel žádné proroctví. Vše prý pochází z jeho vlastních úvah a hypotéz, a proto je možné, že tomu tak nemusí být, a vše může být úplně jinak. Potud stručný obsah jeho slov. Je-li tomu tak, jak bychom se mohli držet pochybného, což je Rambamův výklad, a opustit hodnověrné, což je výklad kabalistů, který nám zanechali, dosvědčujíce, že ho přijali od svých učitelů zpětně až po tanaim4.

Navíc Rambamův výklad byl zamítnut, neboť všichni komentátoři ho odstrčili oběma rukama. Ra“N5  blahé paměti napsal: „Rambam psal, co chtěl. Kéž by to vůbec nebylo napsáno.“ Potud jeho slova, která uvedl autor Kesef mišne ve čtvrté kapitole Hilchot jesodej ha-Tora. Učenec a filosof rabi Šem Tov bar Šem Tov ve své knize Ajin ha-kore, mišna první, poté, co široce rozvedl námitky vůči Rambamovi, řekl: „Rabi Moše má ohledně toho chabé a falešné závěry, neboť ode dne vyhnanství se v Jisraeli neobjevil muž a učitel tak moudrý a rozumný, co se těchto záležitostí týče, jako byl Aristoteles, jenž přiměl Rambama, blahé paměti, přemýšlet celé dny pouze nad špatným. Domníval se totiž, že jiná moudrost nežli moudrost těchto mužů (filosofů), neexistuje. To ho přivedlo k tomu, aby prohlásil, že vůz Jechezkelův a Jišajahuův, o němž máme zachovávat mlčení, není než pouhým střípkem z Aristotelovy moudrosti. To je zjevné každému, kdo se zaměřil na studium jeho knihy More [nevuchim], všech jejích kapitol a výroků, slovo od slova a také se seznámil s moudrostí těchto mužů (filosofů), takže mu bude zřejmé [Rambamovo mínění], totiž že vše, čeho dosáhl Jechezkel, mír s ním, je známo většině křesťanských, islámských a řeckých učenců, jejichž vědění je podle [Rambamova] mylného úsudku vznešenější a čistší nežli vědění Jechezkelovo, mír s ním. To je zřejmé každému, kdo správně rozumí výkladu našeho učitele Mošeho, blahé paměti [ohledně verše]: „A slyšel jsem zvuk jejich křídel“ (Ez 1,24). Kvůli jeho cti „jsem řekl, nebudu to připomínat“ (Jr 20,9). Podobně [mluví i] učenec a filosof, autor knihy Derech emuna6 (brána 20, mišna první), dále i učenec a filosof rabi Chasdaj [Karkas] ve své knize Or ha-Šem (mišna 4, výklad 10), dále učenec a filosof, autor knihy Tehila le-David (díl 3, kapitola 1), a učenec a filosof, autor knihy Neve šalom7 (první kapitola čtvrtého pojednání z druhého výkladu a pátá kapitola pátého pojednání). Všichni píší, že nelze tvrdit, že Aristotelova fyzika a metafyzika je shodná s tím, co rabíni blahé paměti nazývají maase berešit a maase merkava, jak se Rambam domníval. Dokazují to ze slov rabínů, blahé paměti. Maase berešit a maase merkava se zabývají tématy, která není možno obsáhnout zkoumáním, nýbrž pouze moudrostí kabaly, [která náleží] těm, „co se bojí Boha a váží si Jeho jména, opravdovým mudrcům a znalcům Tóry, kteří v ní a skrze ni odvozují veškerou tuto dokonalost. Důkazem toho je, že žádný přírodovědec z učenců národů nedosáhl takové úrovně, aby v přírodním řádu stvořil něco nového. Kdežto Raba stvořil jalovici a rabi Zeira stvořil člověka“8 prostřednictvím slavné knihy Jecira. Toto jejich slova oslabuje. Popravdě velmi mnoho je těch, co se smějí Rambamově výkladu Jechezkelova vozu a jeho významům přikázání, jak o nich psal v Průvodci9. Psali o něm: „Kéž bys raději mlčel“ (Jb 13,5). Proto ohledně tohoto nemusíme brát na jeho slova ohled.

Poznámky:

1 Maase berešit – tajné učení, které se zabývá tajemstvím Božího stvoření světa. Maase merkava – tajné učení, které se zabývá vozem, případně trůnem Boží slávy a výstupem k němu.

2 Jad ha-chazaka – jiný název pro Mišne Tora, což je Rambamovo stěžejní dílo v oblasti halachy.

3 More nevuchim (Průvodce tápajících) – nejdůležitější Rambamova filosofická kniha, která také vyvolala řadu kontroverzí.

4 Tanaim – "termín, jímž jsou v rámci rabínské literatury označováni autoři výroků Mišny a barajtot, tedy do rabi Jehudy ha-Nasiho, podle tradice redaktora Mišny (asi 220 n. l.)" (Sládek 228)

5 Ra“N – rabi Nisim ben Reuven z Gerony (1320 – 1380). Byl to vlivný talmudista a význačná autorita židovského zákona. Jeho nejvýznačnějším dílem je komentář k Alfasiho Hilchot.

6 Autorem knihy Derech emuna je rabi Avraham Bibago (15. století).

7 Autorem knihy Neve šalom (první vydání 1539 Konstantinopol) je Avraham ben Jicchak ben Jehuda ben Šemuel (zemřel 1492). Autor se v knize Neve šalom snaží mimo jiné dokázat pravost a věrohodnost Maimonidova učení.

8 Od slov „co se bojí Boha“ po „rabi Zeira stvořil člověka“ je to citát z knihy Derech emuna od rabiho Avrahama Bibaga (Idel, Golem 147-148).

9 More nevuchim – Průvodce tápajících.