První výrok (2M 20,2)

(2) Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl ze země egyptské, z domu služby.

 
Ramban:
(2) Já jsem Hospodin, tvůj Bůh – tento výrok je pozitivním přikázáním1. [Bůh] řekl: Já jsem Hospodin, čímž izraelity poučil a přikázal jim, aby poznali a uvěřili v Hospodinovu existenci, a že tento [Hospodin] je jejich Bohem, totiž, že [tento Bůh] je jsoucí a věčný, a že z Něj vše vychází na základě [Jeho] vůle a síly, [a právě o Něm mají věřit], že On je jejich Bohem, jemuž jsou zavázáni sloužit.
[Bůh] řekl: který tě vyvedl ze země egyptské – protože vyvedení [Izraele] ze [země egyptské] dokazuje [Jeho] existenci, a [že vše je odvislé od Jeho] vůle. Neboť vyšli na základě tohoto poznání a prostřednictvím Jeho vedení. Dokazuje to také [existenci] nového [stvoření]2, protože kdyby byl svět věčný, nic by se ve své přirozenosti neměnilo3. Dokazuje to i [Boží] moc [konat, co chce] a tato moc dokazuje [Jeho] jednotu, jak [Bůh] řekl: „Abys poznal, že na celém světě nic není jako Já“ (2M 9,14). A to je význam [slov] který tě vyvedl, protože [izraelité] věděli a svědčili o tom všem.
Smyslem [slov] z domu služby je, že [izraelité] byli situováni v Egyptě „v domě služby“ drženi v zajetí faraónem. [Bůh] to řekl, aby jim vysvětlil, že jsou povinni [přijmout] toto velké, slavné a bázeň budící Jméno za svého Boha, aby Mu sloužili. Protože On je vykoupil z egyptského otroctví, ve smyslu [verše] „Neboť oni jsou mí služebníci, které jsem vyvedl ze země egyptské“ (3M 25,42).
Výše jsem už odkazoval na smysl dvou svatých jmen podle „pravdivé cesty“4. Na toto přikázání [Já jsem Hospodin, tvůj Bůh...] odkazují slova našich učenců: „přijetí království nebeského“. Neboť tyto atributy [dvou svatých jmen], které jsem zmínil, [poukazují] na krále [stojícího] naproti lidu, [jehož vede]. Takto se praví v Mechiltě5: „Nebudeš mít sobě jiné bohy přede Mnou (2M 20,3) – proč to bylo řečeno? Protože [v předchozím verši] je řečeno: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh. Podobá se to králi, který [poprvé] vstoupil do [svého] panství. Jeho služebníci mu řekli: „Vydej nám nařízení“. Odpověděl jim: „Nikoliv. Nařízení vydám pouze tehdy, až přijmete můj majestát. Jestliže nepřijmete můj majestát, jak byste pak přijali má nařízení?“ Stejně tak řekl Všudypřítomný Izraeli: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh... Nebudeš mít sobě... [To znamená, že Bůh jim řekl:] „Já jsem ten, jehož majestát jste na sebe v Egyptě přijali.“ Odpověděli mu: „Ano.“ [Bůh jim pak řekl:] „Protože jste přijali Můj majestát, přijměte má nařízení“ (Mechilta, ba-chodeš, paraša 6). To znamená, že [Bůh Izraeli řekl:] „Poté, co jste na sebe přijali a přiznali jste, že Já jsem Hospodin a Já jsem váš Bůh z egyptské země, přijměte všechna má přikázání.“
Všech [deset] výroků je řečeno v jednotném čísle, [jako například: Já jsem Hospodin] Tvůj Bůh, který tě vyvedl. Není to, jako když [Bůh] začíná [mluvit k Izraeli v množném čísle]: „Viděli jste... budete-li poslouchat“ (2M 19,4-5). [Užití jednotného čísla je] pro varování, že každý jedinec může být potrestán kvůli přikázáním, [nebude-li je dodržovat]. Protože [Bůh] mluví s každým jedincem a každému zvlášť přikazuje. To aby si nemysleli, že [Bůh] se bude řídit podle většiny [dodržující přikázání], zatímco jedinec [který by je nedodržoval] bude s nimi zachráněn. Moše jim tento záměr vysvětlí ještě na konci Tóry v oddílu Atem nicavim (5M 29,9 – 30,20).
 

Poznámky:

1 Pozitivní přikázání – tj. uděláš, budeš dělat. Opakem je negativní přikázání neboli zákaz – tj. neuděláš, nebudeš dělat...

2 Chiduš – něco nového. Je tím myšlena existence něčeho, co nevychází z přírodních/přirozených zákonitostí příčiny a účinku.

3 A proto by nemohly nastat zázraky spojené s východem Izraele z Egypta.

4 Derech ha-emet – Ramban tak označuje kabalu.

5 Mechilta – halachický komentář k 2M 12,1 – 23,19; 31,12 – 17 a 35,1 – 3.

Ramban:

• První výrok
• Druhý výrok
• Třetí výrok
• Čtvrtý výrok
• Pátý výrok
• Šestý výrok
• Sedmý výrok
• Osmý výrok
• Devátý výrok
• Desátý výrok